Běh do vrchu Jánské Lázně - Černá hora
Běh do vrchu Jánské Lázně - Černá hora
Místo startu: Jánské Lázně
Cíl: Černá hora (stanice lanovky)
Datum: 05.08.2017
Délka závodu: 8,6 km
Typ tratě: běh do vrchu po asfaltu
Absolutní vítěz: Kamil Krunka 38:10
Můj čas: 49:27, 41. místo celkově
Počasí: VEDRO
Tak tento běh do vrchu pro mne absolutní „debakl“, nic více se nedá nazvat.
Díky jedinečnému prostředí s výjimečnými výhledy, běh na Černou horu je mým lákadlem už několik let. Navíc prognózy ukazovaly, že bude horký slunečný den, co více si přát. Proto jsem si hledal důvody proč běžet. Jenže ze stránky fyziologie tréninku moje rozhodnutí bylo neadekvátní, no co se dá dělat.
Startujeme ve 13:00, konkurence poměrně dost nabitá! Hlavní adepti na vítězství (Kamil Krunka, Petr Pechek a Přemysl Ježek) ihned zaujímají první pozice.
Už ve stoupání na Hofmanky cítím, že se mně neběží dobře. Za Hofmankama odbočka doprava, čeká nás asi 500 m rovina či mírný seběh, nohy marně roztáčím, nic moc. Po krátké rovince první zatáčka, kde začne stoupání, které bude prudší a prudší. Běžím pod lanovkou a z kabiny lanovky někdo křičí - „kolena nahoru“! Já ze srandy a přátelsky zařvu jedno a krátké slovo: „Vole!“... Postupně na záda mi dýchají skupinky i jednotlivci, se kterými si také kopec zahrává, moje tempo výrazněji slábne. První ze skupinky mě sbíhá Michael Schütz, chvíli se ho držím, vzdalujeme se skupince za námi a docvakneme dalšího mladíka, ale po pár minutách jim nestačím a přecházím do chůze. Předbíhá mě další skupinka, kterou táhne kolega Petr Šiška, povzbudím ho, že jde dobře. Všiml jsem si jeho úsporné a uvolněné techniky. Pár metrů se Petra držím, ale opět přejdu do chůze. Předbíhá mě skupinka za Petrem ve složení Sandry Schützové, Jaromíra Šimůnka a ještě jeden v červeném dresu. Chvíli se jich držím, ale marně. Přecházím do chůze. Pod lanovkou mě předbíhá Dáša Kynčlová, bohužel nemám sílu se ji udržet. Před posledním nejprudším stoupáním se projdu o něco déle. Předbíhají mě skupinky i jednotlivci. Tím jak jsem si odpočal chůzí, tak v nejprudším stoupání si začínám užívat. Asi na dvacet sekund vyrazím ostré tempo a předbíhám mnoho běžců, na střídačku přejdu do rychlejší chůze, která není pomalejší než u ostatních. Několikrát cykly prostřídám a mnoho jich předběhnu. Aspoň do cíle jsem se vešel pod 50 minut.
Je vidět, že poslední tři měsíce jsem trénink i závody bral přes závit. Musím začít nabíhat pozvolna a hlavně srpen nezávodit. Je třeba začít od nuly!
Web: http://www.maratonstav.cz/
