Kalcouskej tumel
Kalcouskej tumel - 35. ročník
Memoriál Káji Pavlíka
Benecko
17.5.2015
9,3 km
Vítěz: Radoslav Groh 31:40
Můj čas: 35:53 a ztráta 4:13
Běžecký závod se konal v krásné horské oblasti v okolí Benecka a Žalého za chladnějšího a polojasného počasí. Moje ambice byly trať zaběhnout pod 40 minut, ale nezlobil bych se pod 38, nakonec to vyšlo pod 36 minut, což jsem vůbec nečekal. Ztráta na vynikajícího běžce Radoslava Groha mi také nepřišla veliká.
Běželo se jedno kolo, kde start probíhal u chaty Barka, zde se pokračovalo k hotelu Zlatá vyhlídka a poté se odbočilo vlevo směrem k Žalému, ale né přímo nahoru. Tedy dále úbočím po vrstevnici Žalého, kde občas bylo větší stoupání i klesání. Po oběhnutí celé té vrstevnice vyběhneme pod hotelem Žalý a dále zpět dolů k hotelu Barka, kde jsem prolétl cílovou bránu s časem 35:53. Po celou trať si držím konzistentní tempo, minulý týden jsem piloval i techniku do kopce, čili kratší kroky, ale větší frekvence a pomohlo to. Také jsem v kopcích trénoval běžeckou abecedu (liftink a skipink), aby se posílily kotníky a oblasti úponů Achillových šlach (souhrnně by se dalo povídat o distálních částí bérce a hlezenního kloubu), což na správný a dynamický odraz je velmi stěžejní. Bohužel den před tím jsem měl špatný spánek, ale i přesto se závodem spokojenost, takže další rezervy na zlepšení tam jsou. Na začátku závodu a v kopcích spánkový deficit byl znát.
Na fotce vlevo borec Vlastimil Flégl, který zaběhl trať za krásných 33:24 a tím obsadil 2. místo v kategorii a 3. celkově, gratulace veliká! Uprostřed další skvělý kamarád Petr Mašek, který zaběhl také slušný výkon s časem 36:25! Díky za dobrou společnost!
Mimo jiné v týdnu jsem se také věnoval poctivému strečinku, kde došlo k dobrému protažení i dlouhého svalu stehenního, čili řečeno tak zvané natahovače povázky stehenní (tensor fasciae latae), což je dlouhý sval, který se zkracuje a je často opomíjený, tedy může limitovat pohyblivost a zároveň podání sportovního výkonu. No a večer před závodem proběhl super-prasečák ve formě 3 nožiček libereckých párků, to víte rezervy je potřeba si šetřit na horší časy, aby se nevyčerpala adaptační kapacita. Prostě na jídlo občas dostanu chuť, ale tentokrát klobása po závodě by mně moc nesedla a tak jsem si jí nedal.
A poznámčička na závěr: Před dvěma týdny od uvedeného data mne při těžkém intervalovém tréninku přepadla celkem brutální sra*ka. Tyto nepříjemné situace jsou názorným ukazatelem, že forma zraje jako víno! Toto se mně přihodilo i na jaře v roce 2008 po první cyklistické časovce a od té doby došlo k výraznějšímu progresu. Během sezóny od tohoto stupně, šla výkonnost úměrně nahoru. Vysoká pohybová aktivita vyžaduje na organismus dost vysoké nároky. A toto je další stupeň adaptace.
Foto od Veroniky Fléglové: http://xxhawk.rajce.idnes.cz/Kalcouskej_Tumel_2015/
