Jeseníky 2018
Jeseníky 2018
29.03 - 01.04. 2018
Přesně po půl roce jsme si s Lukášem udělali čas a domluvili se, že vyrazíme do Jeseníků. Loni se nám osvědčily Beskydy, proto jsme se rozhodli pokračovat o pohoří vedle. Opět turistická dovolená nezklamala, poznali jsme další zajímavé zdejší lidi, kteří se oproti Beskydům přeci jenom trochu liší. Připadají nám více "ostřílení". Tito lidé zřejmě zažili těžkou minulost a k hostům se zpočátku chovají zdrženlivěji. Poté už interaktivně získáme respekt a dojde ke správnému přátelství. Dovolím si opět použít svoji myšlenku, jedná se o "pomalé cukry". Dokonce jsme poznali zajímavá moudra: dorazíme do místní obce Branná, kde jsme byli ubytováni. Zde se pohyboval starší chlápek, jehož oči lemovaly výrazné a hluboké vrásky, tím dodávajíc jasné rysy obličeje, které budí dojmy strohého života. Místního dědečka pozdravíme "dobrý den", jeho odpověď, "jestli vůbec bude dobrý den". Druhý den ráno za krásného počasí potkáme samého strýce, opět pozdravíme "dobrý den", chlapík "zatím", měl na mysli, že je zatím dobrý. Z jednoslovních odpovědí vyplývají tajemné myšlenky, že? A můžeme odvozovat. Další případ se odehrál opět ve zdejší vesnici. Pokračujeme do místní jednoty, potkáme jednu starší babičku, jejíž odpověď na pozdrav měla obdobný charakter. V místní jednotě pozdravíme "dobré ráno", odpověď: "to se někdo má, když má dobré ráno". Tím si uvědomujeme další pointy a vlastnosti zdejších obyvatel, vyzařuje z nich velký klid, ale při začátcích si drží odstup a jsou zdrženliví.
Jeseníky jsou oproti vrcholům v Krkonoších více členité, tímž je možnost uvidět malebná údolí ve velkém počtu.
Naší výzvou bylo pokořit Praděd, což jsme stihli během prvního dne, kdy počasí přálo na výbornou. Další den jsme si vyšlápli na Šerák a poté nastal zasloužený a vynikající pobyt ve wellness v Lazních Lipová, kde byla k dispozici vířivka, parní sauna a klasická sauna. Za celé dva dny jsme pokořili 40 km v obtížném terénu. První den 24 km a druhý asi okolo 16 kilometrů.
Jelikož jsem cestovatelský začátečník, tak letos mám v plánu i více poznávat Evropu. Navíc mám rád lidi, proto krom míst chci poznávat další lidi.
Předběžně se chystám trochu procestovat Slovensko, Alpy, moře a na podzim velké město, nejvíce láká mě Paříž. Paříží bych chtěl dovršit letošní cestovateský rok. Pak se musím vrhnout, a dokončit trenérskou školu na FTVS UK. Pokud by Vás nějaké destinace zajímala, můžete se přidat, rád uvítám!
Jdeme na obrázky, abyste něco také viděli:
Ve 12:48 mi přijíždí motorový vůz osmsetdesítka (konkrétně 810 564 - 5) a po nasednutí do vozidla, budu mířit vstříc k vrcholkům Jeseníků. Ale tímhle vozem tam nedojedu, že?
Rychlíkem pokračuji ze Staré Paky na Hradec Králové, kde se sejdeme s Lukášem a budeme pokračovat na Jeseníky. Bylo mi vyřčeno, ať se trochu zasměji, aby se lidé nebáli, no jo, ale ztrácí se konzistence pracně vypěstovaného plnovousu.
Tak na zdraví! Dorazili jsme na chalupu na kovárně do Branné v Jeseníkách. Mně dlouho trvá než se aklimatizuji na nová prostředí, ale první doušky piva očišťovaly, až se aklimatizace urychlila. Výborná kuchyně a přátelský personál. S Lukášem vynikající zábava. Holky, omluvte mě, zapomněl jsem si vzít s sebou hřeben.
Dobré ráno, druhý den ráno po výtečné snídani vyrážíme vstříc k místní jednotě a potkáváme "ostřílený" místní občany.
Branná v Jeseníkách je malebná vesnice, jejíž barevná rozmanitost dodává kouzelný charakter. Ostře doprava za věží se nachází jednota s ochotnými prodavačkami, které nám nakrájely poctivých 40 dkg turistického salámu na centimetrová kolečka. Nakoupíme a autem vyrážíme do Koutů nad Desnou, odkud budeme stoupat na nejvyšší bod Jeseníků - Praděd 1491 m n.m.
A stoupáme na Praděd. Začínají se nám ukazovat excelentní výhledy, jenž naše oční ústrojí hbitě reaguje na nové výjimečně krásné podněty.
Začíná být horko!
Už se dostáváme do vyšších partií a výhledy jsou hezčí a hezčí.
Dovolte mi použít frázi z Beskyd: "bez pití by to byl teror"
"Co sis přines, to si odnes " Jak v Beskydech, tak v Jeseníkách jsou popisky striktní a výstižné, také podle toho má vypadat čistota. Lidem je potřeba stále něco připomínat, protože bez pokynů nic nejde.
Praděd jako na dlani, počasí stále drží. U chaty Švýcarna.
Už jen kousíček pod vrcholem
Samotná cesta je cíl
A jsme nahoře!
Samotný vysílač. Víte o tom, že se jedná o nejvyšší umělý bod v ČR, který dosahuje vyšší výšky než je Sněžka?
Společná nahoře
Při sestupu dolů Lukáš připravuje řádnou svačinu.
Poctivě silná kolečka turistického salámu a k tomu tukový rohlík. Z více proměnných vznikne determinant ve formě vydatné svačiny.
Je potřeba mít na vědomí, že sestup je náročnější než výstup. Bylo to řemeslo!
Žijte nebezpečně! "Bohuslav Háze" (můj praděda)
Žijte nebezpečně, ale s rozumem. Slovní spojení předělal "mistr Lukáš"
Příroda jako posilovna, tělo jako posilovna. Lukáš posiluje široký sval zádový.
Výhled na vrchol, kam se odčerpává voda z dolní přehrady na horní.
Spodní přehrada na Dlouhých stráních. Voda dodává mystický charakter, jenž se v nás probouzí sklíčující pocity.
Druhý večer u piva Radegast. Jsme příjemně uvolnění z dlouhé túry. Člověk nemá už přebytek energie, jelikož má sedativní stav a pocity dodávají užívání pobytu.
Další den výstup na Šerák. K vidění je lesní zvěř.
V některých pasážích byl výstup opravdu náročný.
Kritický bod, kde začíná mlha. Stoupání je nebezpečné, ale nekompromisní hora nám začíná nabízet tykání.
Momentek na vrcholu Šeráku, jehož kóta dosahuje výšky okolo 1350 m n.m.
Chůze je náročná, hlavně nepodlehnout vnějším vlivům (vítr, slabý déšť a kluzký povrch).
Po těžkém sestupu na nás čekala vyhlídka Obří skála. Přišla na řadu malá svačina, protože odolávat silnému větru bylo nemožné.
Pán hor!
S hrůzostrašným nadšením ukazuji na vzdálenost, kterou jsme ušli.
Dole je jako za pecí, na řadu přichází vydatná svačina. Turistický salám je nahrazen Vysočinou. A navíc ještě máme 20 dekagramů eidamského sýra.
Dole v Lipových Lázních a v oblasti Šeráku se stahují těžká mračna.
Zasloužená odměna ve wellness centru v Lipových Lázních. Z předchozího dne jsme ošlehaní a v sedativním stavu.
Prohloubení sedativních pocitů prostřednictvím "kečupové tečky". Zhodnocujeme vydařený pobyt v Jeseníkách.
Poslední den jsme cestovali do Zábřehu na Moravě. K dispozici byla místní cukrárna a pochod po městečku a oběd.
Po dvanácté jsem odjížděl vlakem směrem do Krkonoš a Lukáš pokračoval do Bratislavy.
Opět se vracím domu příjemně unavený a dobitý energií, i když z neděle na pondělí mě potkaly střevní potíže.
Krásná dovolená, a to jsou teprve začátky!
