Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bělská vteřina 2016

15. 5. 2016

Bělská vteřina

15.5.2016

Spolek amatérských cyklistů Bělá pod Bezdězem

Bělá pod Bezdězem – Kuřívody (otočka) a zpět, délka 17,4 km

Absolutní vítěz: Kotrlík Tomáš 23:55

Můj čas: 27:35

 Tentokrát počasí nám moc nepřálo, teploty se pohybovaly okolo 10°C, které navíc byly doprovázeny nepříjemným bočním větrem. Hlavně, že jsme závod dojeli celkem za sucha. I z výsledků je vidět, že časy jsou horší oproti předchozím ročníkům.

dsc_0015.jpg

I přes tuto zimu se odvažuji závodit v kraťasech a udělal jsem dobře. Stoupání do závěrečného kopce

Samotný závod:

 Startuji tak, že pořadatelé mi drží kolo, abych nemusel řešit našlapávání bot. Start se celkem daří a v prvním kopečku si udržuji dobrou rychlost a sílu. Jenže asi to pouze vypadá, do pedálu dávám sílu, ale nemám dostatečnou rychlost. První rovinu jedu celkem svižným tempem, kde se soustředím na dýchání a střed těla, tímž zajišťuji horní polovinu těla ve statickém držení bez nějakých nežádoucích pohybů. Poté rovina se začíná měnit v mírnější stoupání, kde se šetřím. Poté je mírný sjezd a opět houpačka, rychlost snažím co nejvíce rozvalit. No a následuje výrazné stoupání, přehazuji na malou, ale řetěz se sklouzne, šlápnu podruhé a dobrý, šlápnu potřetí a opět kolečko nejde do otáček. Zkusím přehazovačkou zacloumat a už dobré, jenže mě to zdrželo, tím ztrácím rychlost a opět mně déle trvá rozvinout rychlost. Zdá se, že druhou polovinu kopce zvládám celkem hravě. Na kopci dlouhá rovina, kde přehodím na velký tác a rozvaluji rychlost. Povrch asfaltu je hrubý. Tempo se snažím zvyšovat, ale není tam rychlost, bohužel neumím rozvalit větší rychlost, i když do pedálů dávám sílu. Poslední houpačky a tam čekám, že pojede Jakub Nechanický. Nikde ho nevidím a projíždí Jirka Holas, je vidět, že mně už dává. Přibližuji se k otočce a Jakuba stále nevidím. Uvědomuji si, že Jirku Holase už předjel a přehlédl jsem ho. Zpátky opět proti větru, zkusím zvýšit tempo a jde to, zároveň si říkám, proč nemohu jet takto pořád. Je vidět, že mi chybí koncentrace, od které se rozvíjí rychlost. Chybí mi udržet konzistenci rychlosti a v tom jsou ty výpadky toho soustředění (přítomného okamžiku). Ve sjezdu si odpočinu a dole v jistějších místech začnu do toho šlapat, abych si udržel rychlost do dalšího houpačkového stoupání. Poslední roviny se snažím jet co nejrychleji, ale stále chybí to úplné zmáčknutí a koncentrace. Letím okolo startu, kde se zdá, že mám celkem dobrou rychlost a závodníci fandí. Závěrečné stoupání, kde mně už docházejí síly, tak si stopnu a projíždím cílem. Cíííl. Podívám se na čas, a je to pěkná slabota, sice stopky byly vypnuté, ale podle výpočtu času, hodnoty vycházejí okolo 27-28 minut, což je velká slabota a zklamání. Chybí mi ta koncentrace, a ještě v mírných stoupáních dávám zbytečně těžké převody, kde se zavařím a nemohu je utočit. Opět musím pogratulovat Jakubovi Nechanickému, který i přes tyto nepříznivé podmínky zajel velmi pěkný čas, tím obsadil celkově druhé místo na mistrovské časovce UAC, což už je obdivuhodný výsledek.   

 Jak jsem se zmiňoval v posledním článku, že se mi dýcháním a posilováním hlubokého stabilizačního systému zlepšila síla středu těla, tak hluboké svaly při určitých pohybech začínám cítit. Jelikož jsem levák, tak pravou stranu mám slabší, a toto mě může limitovat ve sportovní výkonnosti. Zde provádím, že při posilování dávám více zabrat pravé straně, aby se obě strany trochu vyrovnaly. Tím vzniká jednota a je to smysluplná cesta, kde se mohu zlepšit v celkové výkonnosti. Také, když sekám trávu, tak nosím koš plné trávy v pravé ruce, kde zabírají hluboké břišní svaly a další svaly HSS doprovázeno hlubokém bráničním dýcháním. Rovněž při nákupu nosím tašku v pravé ruce, i když je to méně pohodlné. Jenže toto nemůže provádět úplný začátečník, protože nemusí umět aktivovat (ucítit) svaly středu těla na příslušné straně. Zrovna tak aplikuji při masážích a při luxování, a dokonce i při chůzi.

 Den před tím probíhaly rodinné a to včetně Májového jarmarku v Jilemnici. Bylo dost divoko, takže za celý den jsem dal 8 piv, což se s tréninkem moc nekamarádí. No jo, ale  jsme na světě jenom jednou, člověk se musí uvolnit a né být neustále střízlivý suchar. Při oslavách bylo divoko, kde se rozbil můj pohár z Vysocké časovky 2010, naštěstí jsme ho s Jakubem našli druhý den v popelnici, a zjistili jsme, že se dá opravit u jednoho cyklistického kamaráda, který pracuje ve sklárně. Tímto moc děkuji...    

Všem pořadatelům moc děkuji...

Weby: http://www.uac.cz/       

SAC Bělá pod Bezdězem: http://www.sacbela.cz/