Giro di Zavadilka
Giro di Zavadilka
5.7.2012
Roudnice nad Labem
Časovka trojic, 19 km
3. místo v kat. do 120 let
Karel Kopr, Filip Ptáčník, Martin Háze – Kc Slávia Praha
Z Jilemnice vyjíždím v 9:30, ještě se zastavím v potravinách, kde jsem si nakoupil svačinu na dnešní náročný den. V Jilemnici ještě natankuji benzín za 451,- Kč, protože čtyřistapadesátku jsem pře písknul o 50 haléřů. A jde se na to, vyrážím směr Roudnice nad Labem, mám to 150 km, cesta daleká. Jedu přes Doksy, Dubá, Štětí a Roudnice nad Labem. Cestou bylo pořádný vedro, říkám si počasí akorát stavěný pro mě. Občas jsem měl obavy, protože meteorologové předpovídali, že by během dnešního odpoledne by měl zesilovat vývoj kupovité oblačnosti a s tím výskyt intenzivních bouřek s nebezpečnými doprovodnými jevy. Lehce po 12. hodině dorazím do Roudnice, kde probíhal start závodu. Vše krásně zajištěné, občerstvení, muzika, hromady lidí… prostě živo, a to tak má přesně být, organizace jako řemen. Hnedka vidím kolegy našeho týmu Karla Kopra a Filipa Ptáčníka, zdravím. Karel rozdá startovní čísla, čipy a ihned jdu se převléci do vlastní kůže. Po přípravě následovala rozjížďka, bylo zde nutné trasu si projet, protože byla změna trati, tak abychom nezabloudili a měli jasno v terénu. Projížďku jsme si dávali už v závodním tempu, Filip je opravdu dobrý tahoun, měl jsem strach, abych mu vůbec v závodě stačil. Po celkem intenzivní vyjížďce dáme oraz. Do sebe hodím jednoduché cukry ve formě sojového suku a žízeň byla veliká, tak jsem si koupil točenou malinovou limonádu, no to jsem si pochutnal. Správně bych před závodem perlivou limonádu moc neměl, no ale stalo se, vedro a žízeň překonaly moji vůli. Jedu ke Karlovi a Filipovi k autu popovídat, hodíme řeč o závodech a o životě. Čas plyne jako voda, 14. hodina se blíží a ve 14:18 budeme startovat. Hodím do sebe ty nejrychlejší cukry ve formě energetického gelu od Karla. Karel se už rozjíždí na trenažéru a já s Filipem zatím ještě povídáme. Lehce po 14. hodině se přesouváme na start. Čas natolik letí, že už budeme startovat.
Start – závod začíná aktivním tempem Filip. Před horizontem vystřídá Karel a táhne celou rovinu na vrchu, ono se to nezdá, ale nahoře to také dost stoupá. Stoupající rovina se uklidnila na rovinu nebo-li, dokonce už jsou zlomy ke klesání a v tom jedu na špici já. Můj názor je takový, že tempo po startu je velice rychlý, ale klukům to asi sedlo, nestěžovali si. Jedeme přes vesnici a střídáme se do kola v pořadí Filip, Karel a já. Tempo přes vesnici máme poměrně dost vysoké. Za vesnicí přichází odbočka vpravo a jdu do čela. Jede se po úzké, ale zato celkem dobře udržované cestě. Jízda v tomto úseku nebyla vůbec jednoduchá, kde zde panoval protivítr. Rovina se začíná zvedat až do stoupání. Už v té zvedající rovině se o tempo dobře postarává Filip, do kopce jedeme pěkný šlupky, opravdu Filip dobrý tahoun. Nahoře rovina a střídá Karel. Poté následuje mírné klesání a čelo vezmu. Před odbočkou střídá Filip, pak za odbočkou Karel a já, po rozbité silnici v rovině se střídáme velice často. Jenže mě pozvolna začínají docházet síly. Další vesnička a odbočka vpravo. Za odbočkou kopec, jenže nějak nemám už moc sil a aktivita jízdy klesá, hoši do kopce spurtují. Jedou už 100 m napřed. Potom tempo zvolní a čekají na mě. Snažím se zapojit a držet se v háku. Další odbočka vpravo, při sjezdu si odpočinu a bude kopec a za ním dlouhá táhlá rovina. Moje aktivita jít na do čela je postupem času minimální. Táhlá rovina k další vesnici a začínám opět ztrácet, no dneska mi to moc dobře nejede. Hoši na mě čekají a je mi z toho trapně. Natáhnu se za nimi a říkám si sám za sebe sobě „drž se jich vole“!!! Vjíždíme do další vesnice a za ní nejdelší stoupání závodu. Filip je opět nejaktivnější závodník, kopec vezme, dá se říci téměř celý, o velice brutálním tempu. Jakž – takž zvládám, ale bolí to neskutečně. Musím, musím se udržet, alespoň v tom háku, abych nekazil týmovou spolupráci. Nahoře vystřídá Karel a pak vezmu rovinku, moje špice je spíše pasivní a objevuji se na ní už málokdy. Sjezd do předposlední vesnice, valíme v rychlosti 57 km/h, podle měření rychlosti přes projížděnou obec. Bylo napsáno „zpomal“. Odbočka vpravo a stoupání, mám tam lehčí převody, abych je dohnal. Při mé bídě, ale odpočatý z kopce jsem celkem zvládal. Za vesnicí rovina, tempu na špici velí Karel a poté si odvážím střídat. Psychika byla taková, že už zbývají poslední kilometry do cíle, tak se trochu vzpamatovávám, pomohl mně i odpočinek z klesání. Jenže střídá Filip, tempo brutální, jedeme krev á na doraz. Poslední odbočka vpravo, hoši jedou do cíle, já za nimi opět ztrácím. Poslední metry, trápím se a cíl. No paráda, bolelo to.
Vyjedu se, kolo si sbalím do auta, hodím do sebe rychlé cukry. Umyji za sebe veškerý pot u kašny. Před odjezdem na cestu si koupím svojí oblíbenou malinovku. Rozloučím se s kolegy týmové práce a zároveň se jím omlouvám za špatnou spolupráci. Čísla odevzdám a odjíždím domu, než přijdou ty zmiňované silné bouřky. Vyjíždím lehce před 16 hodinou. Nazpátek jsem to vzal přes Mnichovo Hradiště a Turnov. Před Mnichovým Hradištěm telefon. Volá mi mistr republiky z časovky v Sokolově Michal Guse, že jsme byli 3. v kategorii do 120 let. No říkám si "paráda", ale nezasloužím si to, hoši se snažili natolik, že by mohli dopadnout daleko lépe, klidně i závod vyhrát. V Mnichově Hradišti koupím v Penny marketu uhlí na grilování, že si ogriluji pořádné maso, abych měl bílkoviny na regeneraci. Domu jsem dorazil lehce před 19. hodinou. Ogriloval jsem si maso, poseděl a relaxoval. Během krásného grilování zesiloval vývoj mohutné kupovité oblačnosti s výskytem silných bouřek z TEPLA. Po teplém dni matka příroda konala večerní oslavičky. Bouřky na Jilemnicku byly natolik silné, že nešla elektřina a apod. nepříjemnosti. Hlavní je to, že jsem stihl ogrilovat relativně za sucha.
Po veškerém cestování jsem toho měl dost. Při výpadku elektřiny jsem si ještě poseděl u petrolejky a tiše relaxoval. Obrovská zajímavost, že po bouřce nebyla slyšet žádná letadla, zřejmě se konaly odklony kvůli nepříznivému počasí, celý večer jsem žil nadšením, jaký je naprostý klid. Život je krásný a každý minuty si chce užívat.
Na další den se budu těšit, kdy mám naplánovaný trénink planche cviků s brzdivou excentrickou metodou na další rozvoj síly.
Na tu bídu krásně strávený sváteční den.
Výsledky a vítěze se dozvíte na webu závodu : www.kcr.cz/zajimavosti.html
Díky moc všem pořadatelům
