Jarní časovka Hodkovice nad Mohelkou
Jarní časovka Hodkovice nad Mohelkou
23.4.2016
Absolutní vítěz: Šváb Miroslav 23:08
Můj čas: 26:17, 6. místo v kategorii
Avs: 38,4 km/h
Délka 16,8 km, převýšení 265 m
Trať vede z Hodkovic nad Mohelkou přes Vlčetín do Českého Dubu, kde je otáčka a po stejné trati se jede zpět. Jedná se o velmi náročnou časovku, kde vítr si zahrává různými směry.
Opět před časovkou si dám tradiční tureckou kávu, abych se adaptoval na prostředí. Venku je docela chladno, ale nejedná o tak strašnou zimu, kterou meteorologové původně předpovídali. K dispozici je restaurace s občerstvením, tak je potřeba jí využít, než se půjdu rozjet.
Klasické rozjetí a projedu si celou trasu časovky. Zde jsem usoudil, že časovka bude těžká jako vždy. Tudíž silnice je dost zatáčková, ale zato přehledná a otevřená, kde převažuje jízda proti větru a jen málokdy fouká do zad. Karty jsou rozdány a každý budeme mít obdobné situace. Po rozjetí jdu do krátkého dresu i v této zimě, protože se mně osvědčilo, že ve velké intenzitě dojde k přehřátí a nepodám dobrý výkon.
Start – startuji celkem poklidné tempo a takticky udržuji, abych byl blíže ke středu silnice, tedy neztrácel rychlost. První kilometry dobře ubíhají, ale poté se začnu stáčet směr na západ, kde následuje magnetické mírné stoupání a ještě k tomu fouká proti. Síly si šetřím, abych tempo mohl rozvalit na rovinách či v lepších místech. V rovině před Vlčetínem předjíždím závodníka, který startoval přede mnou, ale v tomto momentu mě předjíždí Killinger Ludvík se startovním číslem 180 a dává mi 30s. Jedná se o zkušeného časovkáře, tak je potřeba se ho držet. Samozřejmě férovým způsobem, tak, aby mezi námi byl odstup 10m. Tempo měl výborné, které mně vyhovovalo. Sjíždíme k otočce a stále si držím dostatečnou vzdálenost, kde si opravdu dobře odpočinu, protože vím na čem jsem. Za otočkou směrem zpět to bylo horší, tam si udělal lehký náskok. Opět se koncentruji na dýchání a dívám se do mrtvého bodu, protože ve mně to je, a stanu se statečným bojovníkem. Blížíme se k vesnici Vlčetín. Tam Ludvíka stahuji a držím si za ním odstup 10m. V kopci dělám chybu, místo abych si ušetřil síly, tak snažím ho předjíždět. Chyba jako býk, nepošetřil jsem si síly a hodně mi to ubralo energie. Proto říkám, že pokud v časovce nedominují kopce, tak potřeba je to nervat. Lepší tam jet rychlostí 22km/h, místo 25km/h a na kopci rozjet rovinu třeba na 46 km/h, což jsem plácnul příklad. Nahoře jak mně došly síly, tak Ludvík si udělal lehký náskok. Opět se hluboce rozdýchám, kousám do jazyka, v rovinách ho stahuji a opět držím odstup 10 m. Poslední zatáčky směrem k cíli ho předjíždím, a dokonce v tomto momentu předjíždíme Drtinu Vojtěcha se startovním číslem 175. Do cíle spurtujeme, kde tuším, že Ludvík dorazil nejdříve. Kouknu na hodinky a svítí tam něco přes 26 minut, opět nadávám, že čas nic moc. Jenže po chvíli jsem si uvědomil, že je to můj druhý závod a mohu být jedině spokojený.
Tady si hlídám soupeře (napínavý boj v textu)
Toto je komické foto, ale pravdivé a příklad férové hry. Na obrázku to vypadá, že jedeme těsně za sebou (v háku), ale odstupy byly zhruba 10 m. Mezi tím posledním a prvním závodníkem je rozdíl okolo jedné minuty. Je vidět, jaké jsou na silnici výhledy a foto zkresluje v těchto přehledných místech. Pravidla jsou jasně daná, jízda v háku je trestná!
Opět klobouk dolů před Kubou Nechanickým, který zajel velmi krásný čas!
Celkově s výkonem jsem spokojený, kde se i dost bojovalo.
Děkuji za krásnou časovku.
Web závodu: http://www.cyklomasters.cz/
Foto: http://cyklomasters.rajce.idnes.cz/160423_Hodkovice
