Beskydy 2018
Beskydy 2018
6.5 - 8.5.2018
Další cestovatelská mise splněna! Opět se jedná o Beskydy, ve kterých jsem byl s Lukášem loni na podzim. Musím Vám povědět, že nezklamaly, místa tam jsou skvostná a plná malebných údolí, soutěsek a velkého množství kopečků, jenž jsou obklopeny lesy, kde převažují listnaté stromy ve spodních partiích a jehličnany (smrk) ve vyšších. Jelikož je jaro v rozpuku, v majoritním měřítku je silně vnímána zeleň veškerých porostů, což naše oční ústrojí hbitě zaznamenává a vyvolává těšící emoční reakce. V těchto hornatých částí našeho území se nejedná o pouhé Beskydy, alo i o další soubor různých pohoří, která jsou vzájemně propojená a slušnou výseč vyplňují na Slovensku, jako například Javorníky, Malá Fatra, Roháče, Nízké Tatry - zkrátka a dobře KARPATY.
Také časně na jaře jsme s Lukášem absolvovali Jeseníky, které mají rovněž členitý reliéf, skvostná a malebná údolí.
Trochu se liší vlastnosti místních obyvatel, jak v Jeseníkách, tak i v Beskydech. V Jeseníkách jsou lidé velice zdrženliví, ale po určité době získání respektu jsou milí, tedy žádné rychlé cukry. V Beskydech jsou lidé velmi milí, jen mírně zdrženliví, ale přátelští a mající chuť do života a upřímně komunikovat. Pravda je jistá, v obou lokalitách jsou fajnoví a féroví lidé. Nikoli povrchnost, přetvářky a povrchní rádoby kamarádi (rychlé cukry).
Tentokrát jsem do Beskyd vyrazil s dalším z mých nejlepších přátel s Pepou Jebavým a dvěma dívkami. Společně jsme byli ubytováni v místním kempu Soláň Morávia. Enkláva bungalovů má charakterní rysy svrubového retra. Se službami jsme byli spokojeni.
Reportáž bude opět obrázková, tak jak dny a události ubíhaly za sebou.
Ihned po příjezdu proběhla krátká procházka na vrchol Soláň. Za krásného počasí se ukázaly výhledy okrasných kopečků pohoří Beskyd.
Pepa si střelil vyjížďku na horském kole, oba jsme se vrátili současně a proběhla večeře v místní retro chatě. Pepa má k dispozici praktický vůz, tkzvn. auto pro vysokého řidiče.
Druhý den jsme se vydali na Lysou horu přes Satinské vodopády. Konečně jsem vyfotil striktně vyrytý nápis na transformátoru, který v našich myšlenkách zanechá silnou a upřímnou pointu. Podle ní by se měl držet každý turista v Beskydech, ale nejen v Beskydech: "stačí AHOJ"
Než sejdeme k vodopádům, tak zpočátku túry prudce stoupáme. Lysá hora dodává nekompromisní charakter. Doba, kdy nám nabídne týkání, nepřišla hned, museli jsme si ještě nějakou dobu počkat. Pomalé cukry viz. tato hora moc dobře ví, že netřeba se s každým hned kamarádit. Jo, jo, vytrvalost má svoji podstatu.
Cestou směrem k vodopádům jsme se občerstvili ve skanzenovém retro bufetu u Veličků.
Satinské vodopády dodávaly hlubokou upřímnost ryzí přírody.
Míříme vstříc k Lysé hoře, pomalu začíná nabízet tykání, kdežto dole vypadala nekompromisně, jako nespontánní armádní generál. Směrem ke generálovi se koncentruji na striktní dýchání nosem, již nosní šachty dostatečně kyslík vstřebávají, tímž všechny toxické plyny tzvn. oxid uhličitý jdou ven a ve vzduchu se vypaří jako kapka v moři, toť dodává právě tu dokonalost. Výsledným determinantem je příjemný pocit a pohodová nálada. Při těchto podněcujících procesech nepodceňuji pointu, která je výstižně vyryta dole na transformátoru - "stačí AHOJ" a při ladném tempu zcela každého vytrvale zdravím. Píšu zcela, to znamená a příznám se, že i sám někdy vynechám, protože turistů v gradujícím kopci bylo mnoho.
Téměř na vrcholu. Při výstupu nahoru proběhla vynikající hláška, kterou nelze nesdílet. Jeden borec říká druhému: "Stromy už jsou čím dál nižší". Druhý borec dodá: "Vždyť je to přeci Lysá hora"! Tomuto říkám, přátelská a férová upřímnost. Moje úvaha: tito dva borci evidentně zakládali přátelství na pomalých cukrech.
Vrchol zdolán. Lysá hora, na niž je osazena kóta s nadmořskou výškou 1323 m n.m.
Také nesmí chybět selfie plnovousáče!
Obrázek je pořízen směrem ke Slovenské republice, zde je možné uvidět obrovsky rozsáhlá výseč pohoří Karpat. Výčnělky, které se objevují úplně vzadu, se zřejmě jedná o Malou Fatru, jejichž vrcholky dosahují nadmořské výšky až přes 1600 metrů nad mořem. Vlakem byste se tam dostali na Žilinu, což tranzitní koridory usnadňují cestu tímto směrem.
Výhledy na Beskydy. V pozadí více doleva je Soláň, kde jsme ubytováni.
Při sestupu dolů, holky postavily z kamene památník.
Poslední odjezdový den proběhla návštěva skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Dozvěděli jsme se mnoho cenných informací o tesařině, jak se tesaly trámy? Kameny? Architektuře a textilním průmyslu (manufaktury). Jak vypadá tkalcovský stav? Je jednoduchý tradiční nástroj na výrobu tkanin. Všem vřele doporučuji muzeum navštívit!
V denním menu byla zajímavá nabídka, "kyselica". Hutná valašská polévka z kysaného zelí se dřív snídávala, aby chlapi měli dost síly na práci v lese.
Tak AHOJ!
Beskydy opět nezklamaly a pobyt jsme si užili na výbornou!
Mapa trasy, pokud byste měli zájem si ulehčit cestu do Beskyd: zde
Autor a cestovatelský začátečník: Martin Háze
