MASÉR, TERAPEUT A FITNESS TRENÉR MARTIN HÁZE

Časovka – Klepanda

29.5.2013

Časovka do vrchu 7,4 km

můj čas 16min06s avs 27,58 km/h

 Teplota 20°C, zcela výjimečně polojasno

Start – Soběraz

Přes – Klepandu a Krsmol

Cíl – křižovatka před obcí Brdo

Tentokrát vstávám ve 13:30, dám si menší svačinu ve formě ovesných vloček s emco mussli, čili 8g jednoduchých cukrů, což není nic, aby došlo k vyplavení inzulínu. Po svačině se jdu komplet oholit, abych se cítil ostrý jako žiletka. Tím nějaký ty sekundy naženu, ale abych tyto výhody vybalancoval, tak zase si hodím do kapsy co nejvíce věcí, včetně pumpičky, duše, oblečení, banánu, klíče,… A škoda, že jsem si nevzal další láhev navíc, abych naštval železnobroďáky :-D.  Poté si asi po měsíci omyji kolo a tentokrát jsem si dal na tom záležet 20 minut, aby to trochu vypadalo. Tak a po práci nastávají moje nejkrásnější chvíle dne. Primární věc přichází na řadu, ve 14:30 si dávám tureckou kávu značky Jihlavanka ve fialovém obalu (největší třída kvality), k tomu 6 racio chlebíčků se slabou vrstvou arašídového másla. Z terasy pozoruji počasí a nic moc, všude černé mraky a dokonce i bouří. Vůbec nenadávám a jsem naprosto v klidu při vychutnávání té kvalitní Jihlavanky. Začínám přemýšlet jestli jet káčkem. Vůbec nic neřeším nějak to dopadne, přeci si nebudu kazit tyto sváteční chvíle dne. Při kávě kouknu z mobilu na meteoradar a v našem okolí se nejedná o tak hrozný ráz počasí. Skutečně po 15. hodině se počasí začíná uklidňovat. Jdu se převléknout, vezmu si dres s dlouhým rukávem a kraťasy, teplota je docela příjemná. Do kapsy si hodím 2 banány a nějaké ty kačky na startovné. Při této přípravě hodím do sebe dávku ječmene, abych měl energii. Musím říci, že se mi lépe dýchá, fakt věc ty zelené potraviny.

V 15:30 se u mě zastavuje Jakub Nechanický a vyrážíme po ose na Soběraz, počasí se nám stále vylepšuje. Docela mám vztek, že jsem nestíhal moc natrénovat, poslední můj trénink jsem absolvoval před týdnem a půl. Jedeme přes Roztoky, Tampli, Bělou, Klepandu a dolů do Soběrazi. Cesta utíkala a pořád jsme povídali. Opravdu, když beru ty zelené potraviny, tak nemám při jízdě problém s povídáním. Léta před tím, když někdo povídal při jízdě, tak já na každého začal remcat: "přeci jsme na tréninku a kecat můžeme u piva". Fakt dobrý, z těchto věcí mám radost. V těchto hodinách byl poměrně dost velký provoz. Do Soběrazi dorážíme v 16:20. Zatím nikde nikdo. Hodím do sebe 1 banán a druhý si nechám po závodě. Hodinku před startem je ta doba banánu ideální. Uběhlo půl páté a pořád mrtvo, říkame si jestli se vůbec bude něco konat. Po menší chvíli dorazí David Hysek, lehce opálený z Mallorky. Povídal, že na Mallorce také neměli moc dobré počasí. Fakt celkově letošní počasí je katastrofa. Ikdyž na tento závod pravidelně vycházelo studené a deštivé počasí, vloni i předloni, ale letos počasí vypadá, že by mohlo být nejlepší. NÁHODA! Náhoda neexistuje, ale o tomto se musí povídat jako o náhodě. Borci se schází nějak pomalinku, postupně přijíždí Pepa Jebavý, Tomáš Malík, Kuba Menšík a spol. Taky dorazil i Černý Zdeněk z SKC Peček. Dorazili i pořadatelé jičínské ligy. O něco později dorazí Mirek Živný s Pavlem Živným.  Pepa (Multi) se šel přihlásit a já rychle prchám za ním. Pepa startuje jako 3. a já 4. Ještě každý se jdeme trochu rozjet. Celkem vedro a dokonce svítí i sluníčko, zajímavé mraky. Čas se krátí a jdeme se připravit ke startu.

 Klasicky před startem vyhodnotím situaci, hlavně kdo bude startovat za mnou. V duchu si povídám : „No paráda tentokrát by mě zezadu nemusel nikdo ohrozit". Mohu být naprosto v klidu. Jsem rád, že se mi nebude honit hlavou to velice mocné slovíčko, které ovládá náš rozum i naše ego. Tím toto „hrůzostrašné“ slovíčko nás ovlivňuje mocnou vahou a silou. Naše přirozená bytost „STRACH“. Jo lidi psychika dělá hodně.

 START – vyjedu klasicky na malou, rozjíždím se ve stoje. V prvních zatáčkách jdu do sedla a ještě srovnám plné kapsičky v dresu, aby nic nevylétlo. No lidi bez toho STRACHU se jede tak krásně. Jedu po rozbité silnici a nejsem tolika zadýchaný. Soustředím se na šlapání opět si představuji lokomotivu funící se do kopce. Přechodně stoupání se zmirňuje, tam po té rovině jsem schopen i roztočit rychlost. Potom následují menší zatáčky a stoupání, tempo si držím, ale rozhodně nejedu nadoraz. Postupně začínám zahlížet i Pepu, tím mám větší motivaci do toho šlapat. Projíždím dvěma výraznějšími zatáčkami a krásně mě vynášejí. V tom mě předjíždí nějaké zelené auto. Auto pak jede za Pepou a já se k nim docela patřičně přibližuji. Ihned předjedu překážející zelené auto i Pepu. Při předjíždění auta jel naproti nějaký cyklista, takže všechno bylo těsné a nebezpečné, celkem jsem měl adrenalin. Na řadu přichází menší rovinka a tam si roztočím rychlost. Potom opět další stoupání ke Klepandě, tam jedná o velice nepříjemné stoupání, tedy při pohledu z mých zkušeností při této časovce. Najednou jsem nad ničím nepřemýšlel a kopec utekl jako voda. Už jsem na vršku čili na Klepandě. Jako další část trasy následuje sjezd z Klepandy do Syřenova. Tam se šetřím, protože se bojím, však sjezd je celkem nebezpečný, tak hodně brzdím, v tomto asi hodně ztrácím. V dolní části Syřenova předjíždím dalšího závodníka z SKC Pečky. Dole v Syřenově se dávám ostře vpravo a poslední cca. 2 km stoupání nahoru. Fakt nad ničím nepřemýšlím a jedu si tempo. Nejedu nadoraz, což je možná chyba, chybí mi se zmáčknout. Rezervy tam jsou, ale budiž na to že moc na kole netrénuji, tak se jede dobře. Posledních 500m do cíle a poté se začíná rozednívat obzor k vršku a vidím postavičky se pohybující kolem cíle. Poslední metry do cíle, jedu si suverénně v sedle. A CÍÍÍLL. Taky se přijeli podívat naši. Měl jsem radost při dojezdu do cíle. Postupně začínají další dorážet, nevím přesně v jakém pořadí, ale každopádně se jedná o tento seznam jmen Zdeněk Černý, Vokatý Vladimír oba z SKC Pečky, Pepa a už i Jakub Nechanický, no ten zase musel mít čas. Porozebereme dojmy ze závodů. Čas se krátí všichni dojeli a vyhlašuje se.

Celkovým vítězem se stal Jakub Nechanický SSC Železný Brod s opravdu krásným časem 13min52s. Myslím si, že mu ta hrazda hodně pomohla, ono se to nezdá, ale když člověk má možnost prostřídat více poloh, tak si lépe odpočine.  Na krásném 2. místě Martin Šlégl BMC s časem 14min13s, letos Martin podává skvělé výkony, na 3. místě Tomáš Malík SSC Železný Brod také pěkný výkon. Opět borci z Železného brodu ovládli bednu na jičínské cyklolize. Letos časy byly opravdu fantastické.

 Postupně se rozloučíme a jedu s Pepou intenzivnější trénink do Jilemnice. Pepa kluk jeden šikovná se statečně drží v háku, musím ho pochválit, jako na začátečníka si vede skvěle.

 Domu dorazím v 19:20, což je celkem brzy. Dám si potréninkové jídlo a tím jsou samozřejmě sacharidy čili ovesné vločky s emco mussli a med. ALE POZOR!!! Potom následovalo grilování a dopřál jsem si BUŘTA, protože ze závodu jsem měl skvělý pocit. Opravdu se jedná o výjimku. Buřta si dopřávám tradičně na podzim při závodě na Špindlerovku 2010 a 2011.

Jinak z výkonu celkem spokojenost, skončil jsem na 12. místě s časem 16min16s. Sice čas opět horší něž vloni, ale pocitově super pocit. Dokonce rezervy byly, ale lepší výkon si nemohu zasloužit. Hodně mi pomáhají ty zelené potraviny. Mám nový způsob, ráno vždy před východem slunce si dám nalačno ječmen a 5 tabletek chlorelly, jedině musím chválit, detoxikace je znát a s tím pak přichází odkyselení organismu.

 Web závodu : www.jicinskacykloliga.ic.cz/index.php